Pomocí archetypálních symbolů zasahujících nejhlubší úrovně našeho vědomí, nám pomáhají odkrýt, co se odehrává v našem nitru a pochopit, jak se tyto více či méně nevědomé procesy promítají do našeho života a bytí. Mohou nám odhalit, jaké myšlenky a přesvědčení stojí za tím, že do svých životů přitahujeme určité situace či osoby, proč se nám děje to, či ono, jakým vlivům podléháme. Mohou nám pomoci pochopit určité naše tendence a sklony. Ukázat nám, proč v určitých situacích jednáme tak, jak jednáme. Odkrýt vazby a vztahy mezi našim myšlením, chováním a jednáním a tím, co se děje v našich životech.
Tyto vazby si většinou příliš neuvědomujeme, zůstávají před námi skryté a nepochopené. Tarotové karty fungují jako klíče, které odemknou to, co bylo před naším vědomím uzamčeno, odhalí to, co jsme dosud nebyli schopni nebo nechtěli spatřit. Na základě takovéhoto prohlédnutí potom můžeme pochopit a uvědomit si, kde děláme chyby, kde jsou naše slabá místa, ale i v čem spočívají naše silné stránky a hlavně, co dělat a co změnit, aby se náš život ubíral směrem, jakým bychom si přáli.
Tarotové karty tedy významně pomáhají člověku v sebepoznání a v nasměrování na jeho životní cestu, tak aby mohl plnit to, co je jeho posláním a co je v souladu s jeho pravou vůlí. Jsou nejen zrcadlem, které nám umožní pohlédnout do tmavých zákoutí našich duší, ale jsou také výbornými rádci a pomocníky, jenž nám poskytnou náhled na naše problémy a trápení a pomohou najít vhodná řešení.
Je ale nutné si uvědomit, že za nás neudělají práci, které je zapotřebí k tomu, když chceme něco na sobě změnit, někam se posunout. Karty nám ukáží a osvítí cestu. Záleží pak jen na nás, zda se budeme jejich radami řídit a vydáme se po ní nebo se budeme ubírat dále již nastoupeným, i když pro nás nevyhovujícím směrem. Ač se to může zdát pro někoho neuvěřitelné, člověk je do velké míry pánem svého osudu a za to, co se mu v životě děje, jak to dobré, tak to špatné, si může většinou sám. Je mnohem snadnější svádět problémy a nepříjemné věci, se kterými se v životě setkáváme na osud, okolnosti, okolí, atd. než si připustit, že za většinu toho, co se nám v našem životě nelíbí, si můžeme sami. Na druhou stranu, je tento fakt velmi pozitivní a osvobozující v tom smyslu, že jsme to opravdu jen my sami, kdo řídíme onen symbolický vůz, kterým se ubíráme našimi životy a záleží tedy jen na nás, kudy pojedeme a jak naše cesta bude vypadat.
Tarotové karty se mohou stát skvělými pomocníky a moudrými průvodci na naší cestě. Pomocí jejich vhledů se můžeme podívat do minulosti, abychom objasnili a pochopili, co jsme na naší cestě přehlédli, čemu jsme nevěnovali dostatečnou pozornost nebo čemu jsme zcela neporozuměli. Můžeme rozebrat přítomnost a pohlédnout do tmy kolem nás. Prohlédnout skrze stíny našich představ a iluzí a pochopit, co se to vlastně děje, o čem to divadlo jménem život vlastně je a jakou roli v něm hrajeme. Můžeme předpovědět vývoj určité situace nebo záležitosti.
V neposlední řadě mohou tarotové karty poodhalit i možnou budoucnost. Ne však v tom smyslu, že nám prozradí, co nás čeká a nemine. Na základě toho, že dokáží rozpoznat, k čemu máme afinitu, nám předpoví, jak asi s největší pravděpodobností budeme jednat a co se kolem nás bude dít. Osud je ale v rukou každého z nás a lze ho, až na vyjímečné, případy měnit. A to je podle mě hlavním smyslem celého výkladu tzv. budoucnosti - odhalit kam směřujeme, pochopit proč se ubíráme takovýmto směrem a dozvědět se, co změnit a udělat, abychom se vyhli věcem, které se nám nelíbí. Karty mohou nahlédnout za zatáčky a útesy, za které zatím nevidíme, ale k nimž se rychleji či pomaleji blížíme. A mohou nám pomoci změnit směr, pokud se tam skrývá něco, čemu bychom se rádi vyhnuli. Mohou nám ukázat, jak se daná záležitost bude vyvíjet, pokud budeme pokračovat v nastoupené cestě, pokud naše svobodné rozhodnutí a volba tento směr nezmění. Také nám mohou poradit a pomoci vybrat směr jiný, jinou pro nás snesitelnější cestu.
Projasněním stínů a tmy našeho bytí nám tak mohou pomoci změnit, co je třeba, aby se náš život ubíral po cestě kterou chceme jít, a abychom se věci, které se máme v životě naučit, naučili tím pro nás nejpřijatelnějším způsobem.
Když potkáme člověka a zamilujeme se do něj, máme dojem, že s námi souzní celý vesmír. Když se pak něco pokazí, nezůstane nám nic. Ani volavky, ani vzdálená hudba, ani chuť jeho rtů. Jak to, že se krása, která tu ještě před chvílí byla, ztratí tak rychle? Život je příliš rychlý, zavede člověka z nebe do pekla během několika vteřin.